V lokalitě městské části Prahy 5, konkrétně na úrovni ulic Holečkova a Švédská, vyrostl velmi zajímavý bytový dům, který je svým architektonickým řešením citlivě a přirozeněintegrován do staré zástavby. Původní myšlenka počítala s terasovitým uspořádáním a menším měřítkem stavby. Při vlastním projektování však, vzhledem k okolní zástavě, skupina architektů nakonec přistoupila k typické blokové formě stavby. Zdánlivě jednoduchá a urbanisticky přirozená koncepce zástavby v sobě skrývala několik technických překážek, neboť stavební pozemky byly v převážné míře tvořeny zastropením a konstrukcemi strahovského tunelu, včetně 15metrového výškového rozdílu severní a jižní části pozemku. To s sebou přineslo nutnost respektovat omezené možnosti pro založení stavby.

Samotný objekt je koncipován jako železobetonová monolitická konstrukce v kombinaci s ocelovou konstrukcí. Horní stavbu tvoří železobetonový skelet s vnitřními trámy pod deskou a fasádními nad deskou. Uliční fasáda je řešena jako zavěšená odvětrávaná z lícových cihel holandského typu v antracitové barvě s modrým žíháním. Dvorní fasáda je provedena jako kontaktní zateplovací systém s hrubozrnnou světle šedou omítkou.  Ve střešní rovině bylo použito jako obkladových materiálů pozinkované pororoštové dílce a lamely z tropického dřeva, oplechování je z černého titanzinku. Kvalitní materiály se uplatnily rovněž na vnitřním uspořádání bytového komplexu.

Primárním kritériem materiálového řešení byla podle slov architekta Jana Schindlera nejen technická a konstrukční vhodnost vybraného materiálu, ale i estetická kvalita. Svoji roli samozřejmě sehrála materiálové reakce na historický kontext místa. Konkrétní výběr výrobků probíhal již ve spolupráci s investorem. Na stavbě se úspěšně uplatnily materiály tradičního dodavatele – Liapor. Příčky mezi byty a nosné zdivo bylo navrhováno zejména s ohledem na vysoké požadavky zvukové neprůzvučnosti. K tomuto účelu nejlépe vyhovovaly Liaporové tvárnice vyráběné z lehkého betonu. Díky konstrukčnímu řešení Liaporových tvárnic dochází ke komůrkovému útlumu zvuku v mezerách mezi zrny a k jeho absorpci. Výsledkem je, že stěny z  Liaporu mají vyšší index vzduchové neprůzvučnosti než například stěny z jiných klasických materiálů, ovšem při stejné plošné hmotnosti. A to je vlastnost, která byla důležitá pro materiálové řešení a vysoké požadavky investora v případě rezidence Sacre Coeur. Nutno dodat, že ve spojení s vhodným izolantem jsou tyto tvárnice zajímavou variantou i pro konstrukci obvodových plášťů všech typů staveb. Na stavbě Sacre Coeurbyla použita většina z produktové nabídky tvárnic Liapor. Konkrétně pro obvodový plášť Liapor M 240 - 6 MPa, pro vnitřní nosné AKU zdivo Liapor M 240 - 12 MPa a Liapor M 300 - 6 MPa. V případě vnitřních příček se uplatnily tvárnice Liapor M 115, Liapor M 175 a Liapor PS 70.

Rezidence Sacre Coeur je dalším přímým důkazem moderní architektury, která citlivě skloubila zajímavé místo, nápad a kvalitní materiály. Výsledkem je bytový komplex nabízející v osmi nadzemních podlažích celkem 103 luxusních, individuálně řešených bytů. Některé z nich mají veliké terasy, balkony, zahrádky a nechybí ani zajímavé mezonetové byty. V podzemních prostorách je umístěno dostatečné množství parkovacích stání. Výjimečnost projektu je dána samozřejmě exkluzivním místem, nadstandardním vybavením bytů a služeb.

Investor: SATPO DEVELOPMENT

Architekt: 4a architekti – Jan Schindler

Generální Projektant: 4a architekti

Zhotovitel: Hochtief CZ a.s.