přeskočit k navigaci »

Omítky

Všeobecně

Zdivo z Liaporu je díky své drsné povrchové struktuře dobrým podkladem pro omítání. Není potřeba žádná zvláštní úprava zdiva ani zvláštní postupy, je však nutno dodržet určitá doporučení. Má nejnižší kapilární nasákavost mezi zdícími izolačními materiály a odjímá jen minimum vody z omítek. To dovoluje nanesení velké plochy malty před srovnáním a zahlazením, což se projeví na snížení nebezpečí spálení čerstvé omítky a zvýšení výkonu při omítání. Není potřeba žádná zvláštní úprava zdiva ani zvláštní postupy, je však nutno dodržet určitá doporučení. Teplota vzduchu a podkladu nesmí během zpracování a tuhnutí klesnout pod +5 °C.

Vlhkost zdiva před omítáním

Zdivo zvlhčené z důvodu špatné ochrany během stavby, například stékáním ze stropů, nebo zdivo promočené náporovým deštěm a podobně, pokud má vlhkost vyšší než 10%, se nedoporučuje omítat. Je-li zdivo příliš vlhké, doporučuje se před omítáním provést jeho vysušení (přirozeně-vlivem teplého počasí nebo pomocí vysoušečů). Tímto opatřením eliminuje objemové změny a zároveň zlepšíme tepelný odpor zdiva v počáteční fázi užívání stavby. Je také velmi nevhodné omítat nahřáté zdivo bez předchozího navlhčení (v letních měsících).

Úprava povrchu před omítáním

Podklad pro omítky má být suchý. Zbytky malty a volné částice na povrchu zdiva musí být odstraněny. Na viditelně mokrý povrch zdiva (těsně po dešti a podobně), se nemá omítat. Drsná, mezerovitá povrchová struktura tvárnic umožňuje velmi dobrou přídržnost malty. Použití cementového postřiku není nezbytně nutné. Pokud se přesto cementový postřik, doporučuje se pro tvárnice tříd objemové hmotnosti do 1000 kg/m3 použít pro cementový postřik jako ostřivo lehký písek z drceného Liaporu. Cementový postřik se tím vylehčí a nedojde k nežádoucímu kontaktu materiálů s rozdílným modulem pružnosti: měkký zdící prvek-tvrdý postřik. Rovněž je možné použít slabé vrstvy omítkové směsi ve formě postřiku.

Požadavky na podklad zdiva pro omítání:

  • rovný se zcela zaplněnými spárami mezi cihlami
  • suchý, max. vlhkost zdiva 10 %
  • povrch nesmí být zmrzlý
    (teplota povrchu vyšší než +5 °C)
  • únosný a pevný, nedrolící se
  • bez prachových částic a uvolněných kousků zdiva
  • dostatečně vyzrálý
  • homogenní-očištěný od škodlivých výkvětů
  • chemicky stabilní
Úprava povrchu před omítáním
 

Vyztužování omítek v místech styků různých materiálů ve zdivu

V místech styku zdiva s jinými materiály nebo konstrukčními prvky, jako jsou překlady, zakrytí drážek pro rozvody apod., nebo i v místech styků zdiva s výrazně odlišnými vlastnostmi (objemová hmotnost, struktura povrchu), se musí vložit do omítek výztužná síť pro omítky s dostatečným přesahem.

Překrytí styků různých materiálů

Překrytí styků různých materiálů

Volba druhu omítek

Pro omítky platí, na rozdíl od zdících malt, že mají mít nižší modul pružnosti než materiál zdícího prvku, mají mít dostatečnou pevnost v tahu a mohou mít i nižší pevnost v tlaku. Omítky mají mít nižší objemovou hmotnost než má materiál zdícího prvku. Jádrová vrstva omítky má být tedy z malty s objemovou hmotností max. o 40% vyšší než je objemová hmotnost tvárnic. Z tohoto doporučení vyplývá používat pro zdivo z tvárnic o objemové hmotnosti do 1000 kg/m3 lehké omítky.

Dnešní trh nabízí širokou nabídku výrobků pro omítkové suché maltové směsi pro každý druh zdiva-omítky pro ruční i strojní zpracování, omítky jednovrstvé i omítky s možností nanášení ve více vrstvách, omítky vnitřní a vnější, těžké omítky, omítky lehké a lehčené a mnoho dalších.

Suché maltové směsi lze obvykle používat podle návodu výrobce jednotlivě, běžně se také setkáváme s tzv. omítkovými systémy. V těchto systémech má pak každá vrstva svůj nezastupitelný či neodlučitelný význam. Vynecháním kterékoli vrstvy přestává „systém“ fungovat jako celek.

Omítky omítek

Vnitřní omítky se použijí lehké, vylehčené nebo obyčejné. Bývají obvykle ve složení 10 až 15 mm jádrové, vápenosádrové, vápenocementové nebo cementové omítky a 1 až 2 mm vápenného či vápenocemntového štuku. Pro stěny z tvárnic vyšších hmotnostních tříd se používají vápenocementové omítky s cementovým postřikem. Pro vnitřní jádrové omítky se též někdy používají lehké (tepelně izolační) omítky.

Cihelný podklad není nutné opatřovat postřikem pokud to výrobce suché maltové směsi výslovně nepředepisuje. V klimaticky nepříznivém prostředí (dlouhodobé sucho, silné proudění vzduchu vzduchu) je však vhodné podklad pro zvýšení přilnavosti omítky navlhčit.

Vnější omítky

Vnější omítky jsou přímo vystaveny klimatickým vlivům v zimním i letním období (během 24 hodin rozdíl teplot až 40°C). Proto jsou na fyzikální vlastnosti vnějších omítek kladeny vysoké nároky. Vnější omítky musejí přenášet tahy a tlaky od smrštění či roztažení vyvolaných změnou teploty, přenést napění vznikající od teplotního spádu vzhledem k jejich tloušťce, vyrovnat se změnou podkladu (cihla a malta ve sparách) a při tom všem mít dostatečnou přídržnost k takovému podkladu či odolnost proti vnějšímu mechanickému poškození.

Nároky na podklad vnějších omítek jsou identické s nároky vnitřních omítek. Ve většině případů se pro zlepšení přídržnosti jádrové omítky doporučuje provést cementový postřik-nejlépe cementový postřik vyráběný též jako suchá maltová směs, neboť právě na styku podkladu s omítkou vznikají největší pnutí.

Pro vnější omítky zdiva z lehkého betonu z Liaporu se doporučuje používat dvouvrstvé omítkové systémy. Při větší tloušťce by jádro mělo být provedeno ve dvou nánosech. K tomu jsou přednostně použity lehké nebo vylehčené omítky, které svou pružností a pevností odpovídají podkladu. Pokud se nepoužijí speciální tenkovrstvé omítky, je minimální tloušťka vnější omítky 15 mm. Při nepřesně provedeném podkladu pro omítku, stejně jako u přílišném provlhčení podkladu, musí být pro omítání učiněna speciální opatření. Je možno buď vložit výztužné sítě do jádrové vrstvy omítky, nebo nanést na nezatvrdlou jádrovou vrstvou špachtlovou vrstvu se sítí. Při jemně zahlazeném vnějším povrchu omítky mají omítky náchylnost ke vzniku povrchových trhlin. Doporučené jsou proto vnější šlechtěné omítky s hrubou strukturou se zrny od 3 mm.

Tepelně izolační omítky

Tepelně izolační omítky jsou dodávány jako dvouvrstvé systémy. Jádro tvoří speciální velmi lehká omítka a vrchní vrstvu krycí omítka obvykle s vloženou sítí. Tepelně izolační omítky mívají nízkou pevnost v tlaku a jsou tedy méně odolné proti mechanickému poškození. Proto je nutné je chránit tvrdou tzv. krycí omítkou, která navíc zabraňuje nadměrnému vnikání atmosférické vlhkosti do porézního materiálu omítky a zároveň umožňuje odvádět nadbytečnou vlhkost vlhkost do vnějšího prostředí. Krycí omítka s případným barevným nátěrem bývá též součástí celého omítkového systému. Uzavírací vrstva nátěrem se z důvodu požadované prodyšnosti doporučuje provést z materiálů na silikátové či silikonové bázi, materiály na bázi akrylátů povrch více uzavírají! Pro tepelně izolační omítky musí být použity výhradně suché, továrně vyráběné maltové směsi. Zdivo z Liaporu je vhodným podkladem pro tepelně izolační omítky. Tepelně izolační omítka má mít tloušťku alespoň 30 mm. Tepelný odpor závisí na použitém druhu tepelně izolační omítky a na její tloušťce.

 

V případě zájmu o naše produkty, nebo jakýchkoliv dotazů, nás kontaktujte.

 
 

poptávka

Přejít na e-shop

 
Liapor

Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s.

357 44 Vintířov CZ
tel.: +420 352 324 444
fax: +420 352 324 499
e-mail: info@liapor.cz